Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Fiskální politika USA v současné hospodářské recesi
Šiška, Martin ; Babin, Jan (vedoucí práce) ; Potužák, Pavel (oponent)
Ekonomiky po celém světě se v současnosti nacházejí ve fázi recese a hospodářského útlumu. Pro mou práci jsem si vybral Spojené státy americké, jelikož právě zde má současná recese počátky a také právě americká vláda se rozhodla pro největší finanční pomoci ekonomice. Cílem práce je tedy zjištění stavu veřejných financí státu, který má nejvyspělejší ekonomiku světa a případné návrhy na jejich stabilizaci. Po stručné charakteristice současné ekonomické situace a analýze vztahu vládních výdajů s růstem makroekonomických ukazatelů v historickém kontextu chci dokázat, zda je růst ekonomiky doprovázen vyrovnaností fiskální politiky, nebo vykazuje dlouhodobou nestabilitu. Předmětem zájmu jsou i aktuální rozsáhlé vládní výdaje v programech na oživení ekonomiky. Následný rozbor veřejného dluhu a jeho financování, možné důsledky dluhu a deficitů by měl vytvořit dobrý obraz o fiskální politice v USA. Ze získaných podkladů navrhnu dle ekonomických teorií řešení zjištěné situace. Tedy v jakém stavu se veřejné finance nacházejí a zda je nutné jim aktuálně přikládat pozornost, pokud si Spojené státy budou chtít i nadále udržet svou ekonomickou pozici ve světě.
Effectiveness analysis of actions taken by the American government and the FED during the financial crisis
Nemček, Sebastian ; Havlíček, David (vedoucí práce)
Finanční krize mezi roky 2007 a 2009, která je považována za největší krizi od velké hospodářské recese, vyvolala u mnoha vlad potřebu realizovat záchranní a stimulační programy a opatření na zachování stability finančního systému a ekonomiky. Americká federální vláda jich ve spolupráci s americkou centrální bankou realizovali velké množství. Cílem této bakalářské práce je analyzovat vybrané kroky, které byly podniknuty a skoumat jejich praktické dopady a efektivnost. Analýza byla provedena za pomoci vývoje odpovídajících statistických údajů a dat v čase. Vzhledem k velkému počtu programů a jejich komplexnosti je potřebné představit záměření, náklady a přínosy programů, a také s přispěním vlastních analýz a přepočtů zkoumat dopad na ukazatele reálního vývoje. Stabilizační opatření jako například TARP se ukázali efektivnější, jako stimulační ARRA, nebo QE2. ESA a CARS byly poloefektivní, zatím co HOPE byl uplným selháním.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.